Nesouvisí s věkem ani s pohlavím. Samovolný únik moči

0
116

Samovolný únik moči patřil ještě nedávno mezi společenská tabu. Jedná se o velmi intimní téma, protože problém inkontinence není jen fyzickým, ale často i emocionálním a sociálním břemenem.

Problémy s únikem moči má přibližně třetina žen po porodu, často se s ním potýkají i ženy v menopauze, muži s problémy prostaty, ale také diabetici, pacienti se roztroušenou sklerózou, s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou. Problém dokáže v mnoha případech vyřešit fyzioterapie, v těžších případech konzervativní nebo chirurgická léčba.

Nejedná se o nemoc v pravém slova smyslu, protože často jde o symptom jiného zdravotního problému. „Přesto nechtěný únik moči významně ovlivňuje kvalitu života pacienta. Samovolný únik moči je však ve většině případů řešitelný problém. Základem je nestydět se a včas navštívit lékaře,“ uvedla Adriana Pobehová z pacientské organizace Inkofórum.

„Cvrknutí“ by nemělo být tabu
Urologové rozlišují několik typů inkontinence. Dvě základní jsou urgentní a stresová. Urgentní se projevuje náhlým pocitem nutkání na močení, které neumíme ovládat vůlí, přičemž spouštěčem může být i zvuk tekoucí vody. Nejčastější formou je ale stresová inkontinence. Dochází k ní při fyzických aktivitách, které zvyšují tlak ve spodní části břicha, a to například při sportu, zvedání těžkých předmětů, ale také při kašlání či kýchání. Existuje také smíšená inkontinence, která je kombinací různých typů, nejčastěji stresové a urgentní. Příčiny, pro které vznikají, jsou různé a je jich mnoho.

Problém s únikem moči souvisí zejména s oslabením svalů pánevního dna, k čemuž dochází vlivem těhotenství, ale i po chirurgických zákrocích a při opakovaných zánětech a infekcích močových cest. Významný vliv má také obezita, sedavé zaměstnání, u mužů problémy s prostatou. Negativní dopad mohou mít také léky, například diuretika. Únik moči doprovází různá neurologická onemocnění a souvisí i se stárnutím. Lékaře je nezbytné navštívit, pokud únik moči trvá delší dobu, je doprovázen bolestí, krvácením či opakovanými infekcemi.

„Prvotní diagnostiku provede většinou praktický lékař. Následné specializované vyšetření patří do rukou urologa nebo urogynekologa. Základem vyšetření je anamnéza, kde se zjišťují všechny podrobnosti ohledně úniku moči, pacient vyplní dotazníky a v domácím prostředí mikční deník. Pacient má laboratorně vyšetřenou krev i moč, absolvuje tělesné vyšetření břicha a podbřiší, muži vyšetření prostaty a ženy gynekologické vyšetření, test kašlem, vyšetření ultrazvukem a uroflowmetrii – test, který měří rychlost proudu moči,“ říká urogynekolog Tomáš Dany.

Cviky na posílení pánevního dna jsou prvním doporučením, které dokáže problém často vyřešit. Zpevňují pánevní svaly v oblasti močové roury, konečníku, pochvy a hluboce uložených svalů pánevního dna. „Důležitá je ochota pacienta cvičit a zejména cvičit správně. Cviky na posílení pánevního dna umožňují člověku lépe ovládat svaly,“ říká fyzioterapeutka Henrieta Jablonská. Pokud cvičení nepomůže, je k dispozici konzervativní léčba. V případě žen v menopauze je to zejména vaginální hormonální léčba, při urgentní inkontinenci se využívají také léky na utlumení stahů přecitlivělého měchýře. „V případě, že žena podstoupila vyšetření u specialisty a má diagnostikovanou stresovou inkontinenci moči, je možné provést některou z moderních operačních metod. tzv. páskovou operaci, kde se pod močovou trubku zavede páska ze speciálního materiálu, která pro močovou troubu vytvoří podporu,“ vysvětlil doktor Tomáš Danys.