Problém zplodit dítě má v současnosti v Evropě přibližně každý pátý pár. U žen dochází z důvodu menšího počtu vajíček k předčasné menopauze, mužům v ekonomicky rozvinutých zemích klesá počet spermií.
Sorry, video přehrávač failed to load.(Error Code: 101102)
„Starší lékaři vám řeknou, že to, co se před lety učili na škole jako spodní hranici plodnosti, dnes vidí u většiny mužů. Museli jsme posunout normy, aby nebyli všichni formálně neplodní,“ vysvětluje v rozhovoru pro SME profesor JAROSLAV PETR, který se věnuje reprodukční biologii ve Výzkumném ústavu živočišné výroby.
Již několik let zkoumá látky, které dokážou zdemolovat hormonální systém a mohou být jednou z příčin, proč čelíme epidemii neplodnosti.
V rozhovoru se dočtete:
Co jsou endokrinní disruptory a proč jsou pro člověka nebezpečné.
Což je zvláštní na jejich působení.
Jak tyto látky souvisí s narůstající neplodností v Evropě.
Jak dlouho ještě lidé budou moci mít děti.
Jaký vliv na plodnost žen může mít užívání ibuprofenu, paracetamolu a acylpyrinu.
V jakých dalších produktech, které běžně používáme, se nacházejí endokrinní disruptory.
Proč bychom neměli pít kávu z papírových sklenic.
Kolik mikroplastů týdně spolkneme a vdechneme.
Proč neplatí, že každý z nás si ničí jen své zdraví, a jak dědíme hříchy svých rodičů.
Většinu vašich přednášek začínáte slovy o tom, že jestli pijeme kávu, nebo užíváme antidepresiva, všechny látky, které přijmeme, nezůstávají jen v našem těle, ale dostávají se i do okolního prostředí. Kolik typů různých chemikálií vypouštíme do přírody?
Na tuto otázku stále neumíme přesně odpovědět. Říká se však, že člověk šíří do okolního prostředí přibližně sto tisíc různých látek.
Donedávna jsem učil studenty, že takových, které jsou problémové a dokáží narušit hormonální rovnováhu, je přibližně tisíc. Tento údaj jsem už opravil. Aktuálně víme o přibližně 2500 takových látkách.
Stále totiž objevujeme nové a zároveň zjišťujeme, jak na lidské tělo působí staré látky, o kterých jsme netušili, že mohou být problémové.
Látky, které narušují hormonální rovnováhu v těle, se odborně nazývají endokrinní disruptory. Vy je často voláte také „hormonální buldozery“, protože dokážou náš hormonální systém zcela zdemolovat. Na jedné přednášce jste říkala, že role hormonů se těžko vylepšuje, ale velmi snadno se porouchá. Proč?
Dnešní vnímání hormonů je mnohem širší, než bylo za mých studentských časů.
Ve skriptách jsme tehdy měli jen jmenované žlázy s vnitřním vylučováním, kterých bylo jen pár. Dnes však už víme, že každá tkáň produkuje nějaké hormony.
U endokrinních disruptorů si mnozí myslí, že se jedná o látky, které vstoupí do organismu, předstírají, že jsou hormony a tím narušují hormonální rovnováhu. Není to úplně tak. Může jít také o látky, které zapříčiní, že se organismus nebude umět nějakého hormonu přirozeně zbavit, a tak se začne v těle hromadit. I to je jedna z cest, která vede k narušení hormonální rovnováhy.
Můžete si ji představit jako rybářskou síť hozenou na zem a všelijak domotanou. Když zatáhnete za jeden uzlík sítě, víte, co se s ním stane. Neumíte však předpovědět, jak se pohnou ostatní uzlíky, tedy co se stane se zbytkem sítě.
Stejně nečitelný je i hormonální systém, jelikož má mnoho složek a zároveň je propojen s mnoha dalšími systémy v těle. Organismus stojí na třech nohách: imunitě, nervovém systému a hormonálním systému. Pokud nastanou změny v jednom, projeví se iv dalším.
